Bilancování 2024

Po uplynutí kalendářního roku si vždy dělám bilanci toho, co se podařilo, případně nepodařilo, i toho, jaké mám pro nadcházející rok plány. Je zajímavé se pak k tomu s odstupem času vracet a vidět, jak moc jsem se držela nebo vychýlila od nastaveného kurzu.

I v tomto roce stálo moje podnikání na třech hlavních pilířích: ilustrace na zakázku, e-shop a procenta z prodeje knih. Více “noh” znamená samozřejmě větší stabilitu, což se hodí především v případech, kdy se v jedné z oblastí zrovna nedaří nebo právě tak trochu “spí”. Když nemám zakázky, můžu šlápnout do e-shopu, naopak když je okurková sezona v e-shopu (typicky třeba právě teď nebo v létě), mám čas se zaměřit na zakázky nebo na práci na svých osobních projektech. V uplynulém roce se mi to dařilo docela efektivně vykrývat.

1) zakázky jsem v roce 2024 trochu upozadila a věnovala se především e-shopu a svým osobním projektům. Dlouhodobě spoléhám na stávající spolupráce a nové zakázky aktivně nevyhledávám.

• Se spisovatelkou Petrou Braunovou jsme vytvořily další z řady komiksových leporel – tentokrát pro Liberec a Horoměřice.

• Pro knihovnu v Litomyšli jsem vytvořila ilustrace k městské únikové hře s malým Bedříškem Smetanou.

• Pokračovala jsem ve spolupráci s dětskými psychology Honzou a Alenou Vávrovými.

• Navázala spolupráci s firmou Hodně v domě, která vyrábí dětský nábytek.

• Vzala jsem i několik dalších menších jednorázových zakázek (například pro jednu optiku, pro projekt pomáhající firmám s udržitelným podnikáním, pro e-shop s dětskými stavebnicemi, pro specialistku na výživu a další).

2) e-shop mi letos udělal radost. Na začátku loňského roku jsem přešla na Shoptet, a i když poplatky nejsou zrovna malé, oproti předchozí platformě je to nebe a dudy. Funguje parádně, žádné zádrhely, výpadky, spousta super funkcí a možností. Za mě úplná spokojenost.

Oproti loňskému roku se mi podařilo výdaje na e-shop snížit, zatímco příjmy z něj vyrostly. Toho jsem dosáhla tak, že jsem do nabídky zařadila více produktů za vyšší ceny. Na odbyt šla hlavně trička s personalizovanými obrázky a už tradičně knížky s ilustrací na míru. Poměrně velký zájem byl o rodinné portréty. Trochu jsem tak překlopila tradiční prodej hotových výrobků do služeb. Nějakou dobu jsem se sice tomuto modelu bránila (bála jsem se, že tím strávím spoustu času), ale nakonec se mi docela osvědčil. Jen jsem si musela nastavit správnou cenu. To je můj věčný boj. Na začátku jsem už tradičně dala cenu příliš nízkou, a pak byla zavalena objednávkami, které jsem tak tak stíhala vyřídit. Cenotvorba je něco, co se asi budu muset ještě dlouho učit.

Radost mám i z hezky rostoucí e-mailové databáze. Jejímu budování věnuju poslední dva roky hodně úsilí. Organické dosahy na sociálních sítích jsou čím dál slabší, reklama je drahá, a proto mi e-mailing dává velký smysl. Mimo jiné i pro případ, že by mi někdo ukradl profil na soc. sítích nebo mi z nějakého důvodu byl účet zablokován. To bych pak byla nahraná. K e-mailingu využívám český nástroj ecomail.

3) procenta z prodeje knih a dalších autorských věcí. Příjmy z prodeje mých knih, které zajišťuje nakladatelství Pointa, letos oproti předchozímu roku klesly. Což je normální, nejlépe se kniha prodává vždy bezprostředně poté, co vyjde, a postupně pak prodeje klesají. Letos mám v plánu vydat třetí díl Já to měl první! a tak spoléhám na to, že to prodeje (i předchozích dvou dílů) opět nakopne. Velkou změnou ale bude to, že si tentokrát vydám knihu vlastním nákladem. V nakladatelství Pointa jsem byla spokojená, ale dospěla jsem do bodu, kdy mám (pevně věřím) dobře vybudované vlastní prodejní kanály a finančně mi dává větší smysl prodávat si knihy sama. Bude to výzva, budu si kvůli tomu muset založit vlastní nakladatelství, těším se i obávám zároveň. Tak snad to dopadne dobře.

Kromě knih prodávám „externě“ ještě svou autorskou látku, ze které mám také nějaká procenta, ale to je opravdu minimální částka. Stejně tak velkoobchodně prodávám i své pohlednice, ale zatím se jedná o marginální záležitost.

Pro zajímavost přidávám graf s poměrem svých příjmů a výdajů za rok 2024:

Další aktivitou, do které jsem v uplynulém roce investovala spoustu času, energie i peněz, byly výstavy. Měla jsem vernisáž své putovní výstavy Všechno možný komiksový na zámku v Litomyšli, poté se výstava přestěhovala na zámek v Bystřici pod Hostýnem, vystavovala jsem i v rámci brněnského Festivalu KOMA. V září pak proběhla vernisáž dlouho připravované výstavy Komiksové jednohubky v pražském Vnitroblocku, kde jsem vystavovala s dalšími šesti kolegy – ilustrátory. To byla krásná, i když organizačně poměrně náročná akce. Nešlo snad ani tak o samotnou výstavu, jako o propojení a navázání kontaktu se skvělými lidmi. Jsem moc vděčná, že všichni z oslovených na můj návrh kývli a šli do toho se mnou. Výstavy rozhodně nejsou výdělečná činnost. Ale je to další skvělý způsob, jak o sobě dát vědět a navázat nové pracovní kontakty i přátelství.

Jedno z mých loňských předsevzetí bylo, že dokončím a vydám komiksovou knížku o malířích, na které už asi pět let dělám s historičkou Katkou Schwabikovou (podrobněji jsem o tomto projektu psala už v bilanci za minulý rok). No, tak to se nepodařilo. Ale posunuly jsme se s Katkou o pěkný kus dopředu! A zrovna včera jsem dokončené kapitoly poslala naší redaktorce do nakladatelství, tak uvidíme, kam se tenhle můj srdeční projekt pohne letos. Předsevzetí si ale raději už nedávám.

Za nezbytnou součást profesního života považuju vzdělávání se. Víceméně vše kolem e-shopu se snažím dělat si sama, pouze občas konzultuju něco se specialistkou, když si opravdu nevím rady. Je pravda, že mi to zabere obrovské množství času. Odhaduju, že „provozním“ věcem věnuju tak 70% pracovního času a na samotné kreslení mi zbývá zhruba těch 30%. Řešením by mohlo být delegování. Ale na rovinu – zatím na to nemám odvahu a je to i otázka peněz. Ve finále ale zjišťuju, že mě i ty aktivity okolo docela baví. I když kreslení miluju, tak už se z něj stala denodenní rutina a občas se mi do něj nechce. A vlastně je docela fajn to prokládat třeba chystáním newsletteru, přípravou bannerů na e-shop nebo balením balíčků.

I letos jsem se naučila spoustu nových věcí. Občas to stálo hodně nervů, měla jsem chuť bušit hlavou do zdi a vybodnout se na to. Ale ten pocit uspokojení, když na to konečně přijdete a zvládnete to, fakt stojí za to. A když píšu vzdělávání se, nemyslím tím jen poslouchání podcastů nebo tutoriálů zdarma. Nebojte se i zaplatit si nějaký kurz (já třeba (mimo jiné) absolvovala skvělý samonakladatelský workshop Báry Baronové nebo si koupila videokurz Cesta do médií skvělé Alice Kavkové). Je to investice, která se vám vrátí. Teda pokud to, co se naučíte, taky použijete v praxi. Jít a udělat to - ne jen o tom přemýšlet a nechávat to na "až pak".

Jsou samozřejmě i věci, které se letos nepovedly nebo skončily. V létě mi v e-mailu přistála poptávka spolupráce, o kterou jsem docela dost stála. Na zkušební ilustraci jsem si proto dala hodně záležet a věnovala jí spoustu času. Nakreslila jsem toho dokonce víc, než se po mě chtělo (aktivní blbec se tomu říká). Ale nakonec vybrali jiného ilustrátora. Po čtyřech letech také skončila jedna fajn spolupráce s klientem, který musel výrazně omezit rozpočet a na ilustrace v něm už nezbylo. Nebo jsem nechala jsem vyrobit dvě stě kusů produktu, o který byl téměř nulový zájem. Úplně jsem taky letos vypustila živé prodeje. Opakovaně jsem si ověřila, že to není nic pro mě. Zatímco on-line marketing a prodej mě baví, naživo jsem marná. S lidmi se ráda osobně setkávám na besedách, vernisážích či jiných akcích, ale trhy a makety mi zkrátka nejdou. No, některé věci se prostě nedaří, ale to k tomu patří. Je potřeba to brát tak, že když se jedny dveře zavřou, umožní to vejít do jiných. 

No a na závěr jedna věc, která sice s ilustracemi bezprostředně nesouvisí, ale považuju ji za velmi důležitou především pro samostatně výdělečné osoby. Konečně jsem se dokopala k tomu začít investovat. Jako OSVČ mi nezbývá než si přiznat, že s žádným důchodem od státu počítat nemůžu. K investování jsem se odhodlávala opravdu hodně dlouho. Z obav, že je to strašně složité, že vůbec nevím, jak na to, protože mě tohle téma zoufale, ale fakt zoufale nebaví. Nakonec jsem zvolila cestu nejmenšího odporu a abych tomu nemusela věnovat víc času než je absolutně nezbytně nutné, začala jsem investovat do ETF přes investiční platformu (u nás jsou nejznámější xtb, Portu a Fondee). Investuju pouze peníze, o které si můžu dovolit přijít - a budu doufat, že se to ve finále nebude rovnat jejich spláchnutí do záchodu :-D.

Jak jsem psala, příští rok si žádná velká předsevzetí raději nedávám. Největší výzvou bude stát se samonakladatelkou, pak posunout komiksové malíře zas o něco blíž k vydání. Mám také rozpracovaných nebo domluvených několik nových zakázek, ze kterých mám velkou radost a těším se, až budou hotové. Uvidíme, co všechno se podaří stihnout.