Newsletter - tipy pro ilustrátory a tvůrce
Jak snížit svou profesní závislost na sociálních sítích?
V posledních dnech na mě často vyskakují příspěvky od tvůrců, kteří si stěžují, jak kvůli nízkým dosahům na sociálních sítích budou muset své podnikání ukončit. Změny v algoritmu jim už neumožní dostat se ke svým sledujícím. Je mi to moc líto, protože dělají často krásné věci a tyhle šikovné lidi opravdu potřebujeme (už jen proto, abychom se tu neutopili v odpadcích z Temu). Já jejich frustraci úplně chápu. Na sítích profesně funguju zhruba osm let. Není to tak dlouho, ale i za tu dobu vnímám výkyvy v dosazích. Například letos mám dosahy úplně rekordní, ale třeba loni před Vánoci jsem se mohla přetrhnout a mé příspěvky se zobrazovaly jen části sledujících. Bylo to k vzteku. Ale nikdy jsem to nebrala jako křivdu nebo nespravedlnost, na kterou mám nárok si stěžovat. Nebylo mi odebráno nic, co by mi kdy patřilo. Postavit si podnikání jen na sociálních sítích je jako postavit si dům na cizím pozemku. Můžete spoléhat na to, že vás tam jeho majitel bude trpět celý život. Ale když se vás rozhodne vykopnout, je to jeho právo.
Pro mě jsou sociální sítě taky extrémně důležité, netvrdím že ne. Kdybych o ně teď přišla, bolelo by to - a hodně. Nejde jen o zrádný algoritmus. Účet vám může kdykoliv kdokoliv ukrást nebo ho Meta zablokovat. Jestli by takový zásah přežila moje živnost, to nevím. Ale myslím, že spíš ano. Můj dům by byl hodně poničený, ale zůstal by mi pozemek a časem by se mi snad podařilo ho opravit. Nemusela bych to zabalit úplně a začínat od nuly na nějakém novém neznámém místě. Už nějakou dobu totiž dost intenzivně pracuju na tom, abych na sítích nebyla tak závislá.
Jak to dělám?
Moje podnikání stojí na dvou hlavních pilířích: ilustrace na zakázku a moje autorská tvorba a knihy. Když je v útlumu jedno, soustředím se na druhé a celkem hezky se to vykrývá. Obojí vyžaduje trochu jiný přístup, jinak sháním zakázky a jinak oslovuju potenciální zákazníky svého e-shopu. Zaměřím se teď na to druhé, které je na sítích momentálně závislé daleko víc.
Sledující a fanoušky své stránky se snažím přetáhnout do své e-mailové databáze, kterou buduju už přes tři roky. Jakmile je tam jednou mám, jsou to mé kontakty, nikoliv kontakty Mety (přičemž úplně nejcennější je samozřejmě jakýkoliv pracovní kontakt v reálném off-line světě. Ale to je jiná kapitola, do které se teď pouštět nebudu).
Momentálně mám ve své e-mailové databázi přes 4200 kontaktů a open rate (tedy procento lidi, kteří mé e-maily otevírají a čtou) je zhruba 55% - 60% (což je hezké číslo, průměrný open rate se totiž pohybuje mezi 30% - 40%). Je to tedy cca 2500 lidí, které můžu oslovit kdykoliv potřebuju a moje zpráva se k nim dostane bez ohledu na jakýkoliv algoritmus. Oproti téměř 24.000 + 4.000 sledujícím, které mám nyní na facebooku + instagramu je to sice jen asi desetina, ale jsou to kontakty mnohem “kvalitnější”. Pokud vám totiž někdo svěří svou emailovou adresu, tak to znamená, že ho vaše práce opravdu hodně zajímá.
Cesty, jak kontakty do své databáze získávám, jsou tři:
1) zákazníci, kteří nakoupili v mém e-shopu (a dali přitom souhlas k zasílání newsletteru)
2) odběratelé mého newsletteru
Pokud se rozhodnete začít posílat newsletter, je potřeba si dobře promyslet, co do něj chcete psát, aby to pro vaše odběratele bylo opravdu zajímavé a měli chuť ho otevírat. A to nemusí být jednoduché... Trvalo mi, než jsem přišla na to, co by to mohlo být. Od začátku jsem chtěla jako obsah tvořit něco, co budu moct zužitkovat i dál, abych jen nevymýšlela "newsletter pro newsletter". Nakonec mě napadlo začít kreslit komiksy podle námětů od mých sledujících, které nebudu dávat na své sociální sítě, ale pouze do newsletteru. To mělo velký úspěch - námětů mi přišlo (a stále chodí) spoustu a komiksů už mám nakreslených tolik, že v nich v dohledné době bude moct vyjít kniha. Každý můj newsletter má dvě části: komiks a pak informace a novinky - obvykle prodejní.
Důležité je zvolit i vhodnou frekvenci zasílání e-mailů. Nesmí to být moc často - jednak abyste se na tom neutavili vy, ale hlavně abyste tak neodradili své odběratele (třikrát týdně bych e-mail nechtěla dostávat ani od své nejoblíbenější značky). Nemělo by to být ani moc málo, protože pokud už jednou svým odběratelům slíbíte, že jim něco posílat budete, tak byste to taky měli dělat. Vaši odběratelé by na vás neměli úplně zapomenout, protože když se jim ozvete po půl roce, pravděpodobně už ani nebudou vědět, kdo vlastně jste a proč se k odběru vašeho newsletteru přihlásili.
Důležitější než množství je ale spíš pravidelnost. I e-mail 1x za 2 měsíce je ok, pokud máte skutečně co říct. Lepší, než abyste jednou týdně posílali e-maily vycpané nějakou bezduchou vatou. Já posílám newsletter přibližně 1x za 2 týdny. Ale třeba v období letních prázdnin nepošlu ani jeden, během vánoční sezony pak třeba i tři nebo čtyři za měsíc.
To, že nějaký newsletter vůbec mám, hodně často opakuju na svých sítích a vybízím sledující k odběru. Na e-shopu mám výrazný banner. Přibližně jeden z deseti komiksů zveřejním na soc. sítích, abych odběratele nalákala. A den předtím, než newsletter posílám, ukážu vždycky nějaký střípek z nového komiksu nebo komiks s prázdnými bublinami. Funguje to skvěle.
3) magnety
Magnet je nějaký materiál ke stažení zdarma - výměnou za e-mail. Obvykle to bývá e-book nebo nějaké pdf. Pokud chcete magnetem získat nové kontakty, opět platí - dejte si s tím práci. Nenabízejte nic, co jste spíchli za dvě minuty na koleni - nebude to fungovat, ani když je to zadarmo. Já měla magnety zatím dva: první antistresové omalovánky pro unavené mámy - sérii čtyř vtipných ilustrací. Druhý magnet pak byly týdenní rodinné plánovače k vytištění a připevnění na lednici nebo nástěnku. Posílala jsem je vždy koncem měsíce pro měsíc následující. Nachystat obojí mě stálo opravdu hodně času, strávila jsem tím spoustu hodin. Ale bohatě se mi to vrátilo. Do databáze mi to přineslo stovky odběratelů.
Materiálů, které můžete jako ilustrátor posílat, je spoustu: tapety na mobil nebo tablet, samolepky (tedy drobné ilustrace, které si člověk vytiskne na samolepicí papír a pak nastříhá), pexeso, malé printy nebo přáníčka k vytištění (třeba v tematické sadě), sérii malých ilustrací/ikon/grafických prvků, které lidé mohou použít pro vlastní projekty... Jako magnet se dá použít třeba i sleva na první nákup, ale to je něco, co jsem nikdy neudělala a ani to nemám v plánu. Slevy obecně nedávám, jen vracejícím se zákazníkům nebo jako poděkování za hezký námět na komiks. Nechci mít v databázi lidi, kteří jdou primárně po ceně.
Ještě pár technikálií a užitečných odkazů na závěr:
E-maily určitě nerozesílejte ze svého osobního e-mailu, ale využijte některý z emailingových nástrojů. Já používám český Ecomail a jsem s ním spokojená. Ooceňuju dobrou podporu a české rozhraní (umí oslovovat a skloňovat česká jména, což se může zdát jako nepodstatná banalita, ale oslovení křestním prokazatelně přispívá k tomu, že si váš email někdo přečte a nezařadí ho do složky spam). U nás je ještě často využívaný například Mailchimp, MailerLite nebo SmartEmailing.
Spoustu věcí, které tu o e-mailingu píšu, jsem se naučila od Bohdany Goliášové a jejího (dnes už bohužel neexistujícího) projektu Tvůrci v praxi. Přidávám odkaz na Bohdanin youtube kanál, kde streamů věnujících se e-mailingu pro tvůrce najdete opravdu hodně. Moc doporučuju k poslechu:
Newsletterům se dále podrobně věnuje třeba Martin Kavka.
Zde ještě článek od Petry Dolejšové, abyste - pokud byste se do emailingu rozhodli pustit - měli všechno právně správně a v souladu s GDPR.
A pokud jste ilustrátoři, můžete se samozřejmě inspirovat mým newsletterem (odkaz k přihlášení najdete tady) nebo třeba newsletterem Vhrsti (Vojty Juríka).
Cest, jak tvůrce může snížit svou závislost na sociálních sítích je určitě daleko víc. V zahraničí jsou hodně populární platformy typu Patreon, kde vám vaši odběratelé platí za exkluzivní obsah. I u nás už jsou tvůrci, kteří zkoušejí jít touto cestou. A určitě to v mnoha případech dává smysl. Já například na Patreonu sleduju Štěpánku Jislovou. Její články jsou moc zajímavé. Já ale tohle zkoušet nechci, protože už to vnímám jako velký závazek. Jakmile vám lidé za obsah začnou platit, musíte jim něco posílat bez ohledu na to, jestli zrovna nápad máte, nebo ne. Pokud ale nepošlete newsletter půl roku, nestane se vůbec nic.
Spousta lidí má k e-mailingu odpor a je to celkem pochopitelné. Naše schránky jsou (podobně jako sociální sítě) přeplněné obtěžujícím balastem, který nečteme nebo rovnou mažeme. Já sama 99% reklamní pošty a newsletterů ani neotevřu. Ale odebírám newsletter asi dvou nebo tří tvůrců, na které se vždycky těším a mrzí mě, že nepíšou častěji. E-mailing se dá dělat zajímavě. I mě trvalo, než jsem překonala ostych z toho, že mám začít lidi "spamovat" dalšími otravnými maily. Ale lze je vytvořit i tak, aby otravné nebyly. Dá mi vždycky hodně práce newsletter nachystat, ale vidím, že se to vyplácí. Lidi mé zprávy otvírají, čtou, odhlašují se minimálně, často i odepíšou a hezky na ně zareagují... a mám z nich i dost nákupů.